Čtyřnozí ochránci

V minulém čísle (ABAS Report č. 2/2010) jsme čtenáře našeho časopisu seznámili s možnostmi využívání psů u Policie ČR a u komerčních (soukromých) bezpečnostních služeb. Stať tohoto čísla je věnována podmínkám výkonu služby psů u Celní správy ČR, v podmínkách vězeňské a justiční stráže GŘ Vězeňské služby ČR a v rámci obecní (městské) policie. Čtvrtou a zároveň poslední část tohoto seriálů věnujeme v příštím čísle využití psů v podmínkách Armády ČR.

• Čtyřnozí ochránci Čtyřnozí ochránci
• Čtyřnozí ochránci Čtyřnozí ochránci
• Čtyřnozí ochránci Čtyřnozí ochránci
•  

Využití psů u Celní správy ČR

Celní správou České republiky rozumíme soustavu celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady. Celní správa spolupracuje při plnění svých úkolů s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států. Celním územím je celé území České republiky, včetně vnitrozemských vod a vzdušného prostoru nad ním. Úkoly celních orgánů plní celníci a občanští zaměstnanci. Celníci jsou ve služebním poměru. Funkci psovoda může vykonávat pouze celník, tedy příslušník celní správy ve služebním poměru. Služební psi jsou zde využívaní při odhalování narkotik a jako hlídkoví psi.

U psů cvičených na vyhledávání omamných a psychotropních látek se využívá jejich výborných čichových schopností, pachové paměti a nácviku diferenciace pachů. Drogoví psi hledají na základě pachu, droga se jim nepodává z důvodů otupení smyslů. Služební pes na vyhledávání drog musí drogu vyhledat a označit v různém prostředí, bez ohledu na její množství, kvalitu a množství příměsí. U psů se nacvičuje i odmítání nalezené potravy. Pes je schopen reagovat i na malé množství látky a označit řidiče kamionu, který měl drogu v kapse i před třemi dny. Pachatelé se snaží obelstít diferenciační čichové schopnosti psa různými látkami – drogy ukládají například do koření, kávy či do nádrží s pohonnými hmotami. Hlavní náplní práce celních psů jsou prověrky dopravních prostředků na hraničních přechodech a prověřování zavazadel, osob a chráněných prostor (letadel). Tito psi se využívají i ke kontrole mezinárodních vlaků a plavidel převážejících náklad do zahraničí po řece Labi. Jsou rovněž využíváni ke kontrole celních skladů a při domovních prohlídkách.

Hlídkových psů je z celkového počtu podstatně méně než psů na vyhledávání drog. Hlídkoví psi jsou používáni v souladu s § 38 celního zákona, kde je ve výčtu donucovacích prostředků pes uveden v případě ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorách užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje. Nejčastěji jsou hlídkoví psi využíváni k obraně psovoda nebo dalších celníků a dále k vyhledávání osob nelegálně překračujících státní hranice, a to jak v terénu, tak i v dopravních prostředcích. Pes působí i v rámci prevence. Hlídkoví psi se dělí dle specializace na všestranné, obranné a pátrací.

Celní správa přezkušuje psy dle vlastního zkušebního řádu. Pro hlídkové psy jsou úlohy jednotlivých kategorií dvojstupňové. Musí zvládnout zadržení osoby, zadržení v náhubku, obranu psovoda, vyhledání a označení ukryté osoby v dopravním prostředku i v terénu. Psi na vyhledávání drog musí při výcviku zvládnout vystopování všech druhů přírodních i syntetických drog a všech možných druhů úkrytů – zavazadla, poštovní zásilky, dopravní prostředky, osoby. U všech psů celní stráže se provádí jednou ročně přezkoušení dle přidělené kategorie praktického použití.

Pokud pes kategorii při přezkoušení neobhájí, je následně odvelen zpět do výcvikového střediska. Kurz ve výcvikovém středisku je ukončen opětovným přezkoušením a v případě splnění podmínek je psu přidělena kategorie praktického použití. Další výcvik služebních psů je pak prováděn v rámci celních ředitelství, kdy se konají výcvikové dny dvakrát v měsíci. Během roku se provádí kvalifikační prověrky. Veškerý výcvik je směřován k praktickému výkonu služby a do praktických podmínek. Obranné práce se provádějí na manžety nebo na tzv. ringo oblek. Celní správa vydala vlastní interní předpis, který řeší kynologii, zařazení a povinnosti psovodů i organizační záležitosti útvarů. Generální ředitelství cel vydává každoročně formou rozkazu zaměření rozvoje služební kynologie. V celní službě pracuje u nás přibližně 100 psovodů a přibližně 130 psů. Používají se převážně plemena německý ovčák, labradorský retrívr, belgický ovčák a knírač. Převažují němečtí ovčáci, a to především v kategorii hlídkových psů. Od roku 1998 byla do služby s využitím k vyhledávání drog zařazena i další nová plemena – bulteriér, pitbulteriér, anglický kokršpaněl. Využíváni jsou i kříženci. Celní správa získává vhodné psy především výkupem z civilního sektoru nebo od jiných ozbrojených složek. Psi se vykupují ve stáří 1–2 roky, po provedeném přezkoušení. Při přezkoušení se vyžaduje především zájem o aport a kořistnický pud. U nových psů se nejprve určí dle požadavků celního úřadu způsob využití psa a poté se pes přidělí psovodovi. Následně se psovod se psem dostaví do příslušného výcvikového střediska dle zaměření, kde je proveden výcvik psa. Výcvik je ukončen přezkoušením a stanovením kategorie použití. Základní výcvik ve výcvikovém středisku trvá 8–10 týdnů.

Využívání psů v podmínkách vězeňské a justiční stráže

Vězeňská služba České republiky byla zřízena zákonem č. 555/1992 Sb., o vězeňské a justiční stráži České republiky, s účinností od 1. ledna 1993. Vězeňská služba zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody. Dále zajišťuje ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví, správě soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti ČR. Organizačními články Vězeňské služby jsou Generální ředitelství Vězeňské služby, vazební věznice (zajišťují výkon vazby), věznice (zajišťují výkon trestu odnětí svobody) a Institut vzdělávání Vězeňské služby. Generální ředitelství Vězeňské služby je podřízeno Ministerstvu spravedlnosti ČR. Vězeňská služba se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu. Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží vazební věznice, věznice a věznice pro místní výkon trestu. Dále zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů a státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva spravedlnosti a v rozsahu stanoveném zákonem zajišťuje bezpečnost výkonu pravomocí soudů a státních zastupitelství. Správní služba rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních právních předpisů a zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost. Součástí správní služby je i zdravotnická služba.

Služební kynologie u Vězeňské služby je zařazena pod odbor vězeňské a justiční stráže Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Se služebními psy se můžeme setkat jen u vězeňské stráže. Justiční stráž psy nevyužívá. Služební psi jsou zařazeni přibližně ve třetině věznic. Celkem je u vězeňské stráže v ČR zařazeno přibližně 270 služebních psů. Z tohoto počtu je přibližně 50 specialistů na vyhledávání drog, ostatní jsou psi hlídkoví. Psi na vyhledávání drog jsou u vězeňské stráže používáni od roku 1997. Hlídkoví psi byli dříve využíváni i v nápravně výchovných zařízeních, kdy střežili vězně a pomáhali zajišťovat pořádek ve věznicích. V té době byli psi využíváni převážně ke střežení v koridorech. Vzhledem k výborně vyvinutým smyslům, kořistnickému pudu, rychlosti a obratnosti byl takový pes velmi účinným prostředkem, který nahradil i několik příslušníků stráže. Využívání psů v této strážní službě bylo však zakázáno. Hlídkoví psi jsou využíváni jako všestranní a obranní. Obranní psi jsou používáni především k zajištění eskort obviněných či odsouzených. Další náplní práce je zajišťování pořádku ve věznicích, střežení vězňů při úkonech mimo střežené objekty a likvidace výtržností v objektech věznic. Psi jsou s psovody zařazováni do strážních a zásahových hlídek. Všestranní psi plní úkoly jako obranní psi, ale dále jsou cvičeni ke sledování pachových stop, a to především čerstvých – dostihových stop. Vězeňská služba využívá jen velmi málo služebních psů na pachové práce. Při případném útěku vězně má vězeňská stráž za povinnost učinit všechna opatření vedoucí k zadržení uprchlého vězně. Zákon č. 555/1992 Sb., o vězeňské službě, umožňuje příslušníkům vězeňské stráže provést pouze bezprostřední pronásledování, nikoli již pátrání po uprchlém vězni. Vězeňská služba zajistí, aby byl případ útěku okamžitě nahlášen Policii ČR, která zajišťuje a provádí další opatření, mimo jiné zajistí i příjezd psovoda-policisty na místo útěku. Hlídkoví psi jsou využíváni stále s náhubkem. Ve věznicích působí především jako prevence. V současné době se kynologie u vězeňské služby obrací k vyhledávání drog, výbušnin a zbraní, například v balících, zásilkách a při prověřování jednotlivých cel ve věznicích.

Psovodi jsou u vězeňské stráže zařazeni jako inspektoři strážní služby – psovodi. Řídí se Sbírkou nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 24/1996, která upravuje služební kynologii ve Vězeňské službě České republiky. Pracovník z odboru vězeňské a justiční stráže, který má na starosti kynologii, je metodickým pracovníkem a spolupracuje se všemi kynology prostřednictvím ředitelů věznice, ve kterých jsou psovodi zařazeni. U vězeňské služby jsou využívána psí plemena jako německý ovčák, rotvajler, americký stafordšírský teriér, pitbulteriér, belgický ovčák, velký knírač. Na speciální pachové práce se používají převážně retrívři, nejvíce pak labradorský retrívr. Psi jsou získáváni výkupy. Při přezkoušení nabízených psů se klade důraz na obranné práce u budoucích hlídkových psů. U psů specialistů je preferován zájem o aport a návyk na různé prostředí. Psi hlídkoví se kurzu zúčastňují zpravidla jen jednou v životě. Po zadání kategorie jsou v rámci věznice jedenkrát ročně prověřováni. Psi specialisté musí kategorii praktického použití každý rok ve výcvikovém středisku obhájit.

Využití psů v rámci obecní (městské) policie

V roce 1991 vznikla nová bezpečnostní složka – obecní (městská) policie. Tato nová instituce vznikla na základě zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších změn a doplnění. Obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní policie jiného člena obecního zastupitelstva. Strážníci jsou v zaměstnaneckém poměru k obci, strážník smí vykonávat své povinnosti a oprávnění jen na základě platného osvědčení.

Psi u obecní či městské policie jsou využíváni především k hlídkové a strážní službě, k zajištění veřejného pořádku, k likvidaci výtržností. Psi a psovodi jsou účinným prostředkem ke zjednání pořádku, a to i jen v rámci prevence. Psi nejsou využíváni na pachové práce. V případě, že by bylo třeba využít psa na pachovou práci, vyrozumí strážník obecní (městské) policie Policii ČR, která zajistí psovoda-policistu. Zákon strážníkům sice nezakazuje použít psa na pachové práce, ale psi nejsou z pachových prací v rámci splnění podmínek k přidělení osvědčení přezkušováni. Otázkou je důkazní hodnota výsledku zjištěného při použití psa obecní (městské) policie.

Doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D.

Poznámka redakce

Původní článek „Využití psů při ochraně obyvatelstva“ byl se souhlasem autora redakčně upraven a na stránkách našeho časopisu vychází v několika pokračováních.