Technická knihovna

Ing. arch. Petr Lešek, Ing. Jan Žemlička
(autoři působí ve firmách Projektil Architekti, s. r. o., a Zemlicka + Pruy, GmbH)
Původní verze článku byla uveřejněna v časopisu TZB HAUSTECHNIK;
pro naše potřeby byla se souhlasem autorů redakčně upravena a zkrácena.

Nová budova technické knihovny v Praze je jednou z nejvýraznějších staveb dokončených v našem hlavním městě v loňském roce. Široké veřejnosti je známa nejen proto, že jí má sloužit, ale i pro svůj zajímavý vzhled. Na první pohled zaujme zvláštním oválným tvarem, krytým atypickým průhledným pláštěm. Návštěva interiéru pak příjemný pocit z výjimečnosti architektonického řešení ještě umocní. Knihovna v centru kampusu technických vysokých škol (ČVUT a VŠCHT) nabízí veřejnosti nejen prostor ke studiu technické literatury, ale také další doplňkové funkce, které zvýrazňují její poslání coby místa pro setkávání a komunikaci. Netradiční je také řešení systémů technického zařízení budovy (TZB), které klade důraz na jednoduchost a energetické úspory.

• Národní technický knihovna v Praze Národní technický knihovna v Praze
• Národní technický knihovna v Praze Národní technický knihovna v Praze
• Národní technický knihovna v Praze Národní technický knihovna v Praze
•  

Architektonický návrh
Budovu knihovny navrhl ateliér PROJEKTIL Architekti, který navrhoval též knihovnu v Hradci Králové (2008) a Centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov (2007). Projekt Národní technické knihovny v Dejvicích zvítězil v anonymní architektonicko-urbanistické soutěži v roce 2000. Na realizaci je patrná snaha o integrální řešení kvalitní architektury s její estetickou i technickou složkou. Knihovna je navržena v půdorysu „oválného čtverce“ o vnějších rozměrech 75×75 m. Objekt má šest nadzemních a tři podzemní podlaží. První a druhé nadzemní podlaží má veřejný charakter s doplňkovými funkcemi (kavárna, přednáškový sál, výstavní prostor, pobočka městské knihovny, noční studovna) a dává prostor pro komunikaci a setkávání návštěvníků areálu vyso-
kých škol a knihovny.

Vlastní provoz knihovny začíná na úrovni druhého podlaží. V dalších nadzemních podlažích jsou umístěny především volné výběry fondu knihovny, studovny, učebny a administrativní zázemí knihovny. V podzemí je střed vyhrazen pro zázemí knihovny (sklady knih, technologie) a obvod podzemnímu parkovišti. Navržený tvar a uspořádání budovy NTK je reakcí na její umístění a typologii, kterou v sobě skrývá. Tvar hranolu na půdorysu sférického čtverce navozuje pocit ochrany a soustředění, pro knihovnu velice důležitý.

Knihovna je centrem informací nejen okolních budov vysokých škol, ale nabízí i společný servis pro různé technické vědy. Samotná budova proto není jasně orientována, nemá hlavní fasádu. Vstupuje se do ní čtyřmi „rovnocennými“ vstupy – není definován hlavní vstup. Fasáda knihovny je neprodyšně, i když průhledně až průsvitně uzavřena obíhajícím skleněným pláštěm. Je použita velkorozponová předepjatá konstrukce 15×15 m, která umožňuje výraznou variabilitu vnitřního prostředí, měřítkově odpovídá velkým prostorům a podporuje monumentální vyznění fasády.

Vnitřní řešení kompaktnost budovy využívá a doplňuje. Studijní a administrativní místa s potřebou dobrého osvětlení jsou soustředěna v prostorách s přirozeným osvětlením, knihy v regálech jsou naopak umístěny v hloubce dispozice. Návštěvník volně postupuje obvodovým pláštěm jasně vymezenými (funkcí i výrazem) prostory interiéru, který mu usnadňuje navigaci. Studijní místa jsou navržena v různých polohách, s různým typem sezení, což návštěvníkům umožňuje najít si prostor podle své nálady.

Konstrukční řešení a technologie
Po vítězství v architektonické soutěži byl projekt asi čtyři roky na okraji zájmu politiků. Po jeho obnovení došlo k přehodnocení některých jeho částí – příliš sofistikovaná řešení byla opuštěna pro malou prokazatelnost jejich vhodnosti. Původní energetický koncept spočíval ve dvojité fasádě s ventilátory, které měly dopravovat vzduch uvnitř vzduchové mezery v zimním a přechodném období z osluněné na neosluněnou fasádu. Hlavní myšlenkou byla minimalizace tepelných ztrát a předehřev větracího vzduchu pro vzduchotechnická zařízení.

Po zkušenostech s jinými objekty však sami autoři dospěli k názoru, že dvojitá fasáda není z energetického hlediska u knihovny odůvodnitelná a jsou i jiné možnosti, jak zařídit, aby byl objekt energeticky úsporný. Použité konstrukční řešení podporuje použití ověřených moderních technologií (navržené odkryté stropy) a díky malému počtu vertikálních prvků a jejich pravidelnému umístění je flexibilní pro současné řešení interiéru i jeho budoucí úpravy.

Návrh fasády je výsledkem intenzivního kritického hodnocení účinku fasádního pláště na vnitřní prostředí objektu. Oproti dnes už překonanému schématu dvojité fasády nabízí výbornou regulaci energetických zisků budovy vyváženým procentem pevné části a zejména mobilním stíněním, krytým vnějším pláštěm, které je napojeno na celkový řídicí systém budovy a může tak reagovat i v potřebném předstihu. Střecha je navržena jako přirozená „pátá“ fasáda objektu. Použití extenzivní zeleně slouží k akumulaci a zpomalení odtoku dešťové vody.

Úspornost i estetika
Specifický tvar domu ukazuje dva úsporné aspekty. Návrhem jednoho „hutného“ objektu došlo k minimalizaci zastavění pozemku, který tak může v přední části sloužit pro sociální aktivity a v zadní části vznikl park se vzrostlými stromy a plochami zeleně. Vnější obvod, který se blíží kružnici, vykazuje minimalizaci ochlazované plochy při maximálním vnitřním objemu. Již silueta domu tak úspornost „vyzařuje“. Vnitřní řešení kompaktnost budovy dále využívá a doplňuje. Studijní a administrativní místa využívají přirozeného osvětlení, knihy v regálech jsou naopak umístěny v hloubce dispozice. Omezuje se tak potřeba umělého osvětlení, a tím i potřeba energie. Noční studovna je navržena jako samostatný prostor v přízemí. Díky tomu může knihovna sloužit i v nočních hodinách a je přitom používána pouze nezbytně velká část budovy. Jedním z konceptů, na kterých budova NTK stojí, bylo záměrné vytvoření jakési stavební příručky v praxi (a to i proto, že leží v areálu technických vysokých škol). Samozřejmě stavební příručkou prezentující současné technologické trendy stavebnictví. Záměrem energetického řešení je chytře používat běžné, cenově přístupné a prověřené technologie, a tím získat nejen provozně úsporné řešení, ale navíc i řešení maximálně spolehlivé.

Řešení systémů TZB
Optimalizované architektonické a konstrukční řešení umožňuje nejen účinné využívání akumulačních schopností budovy, ale vedle klasických systémů pro vytápění, chlazení a klimatizaci i aplikaci systémů, které jsou zatím v České republice málo známé – velkoplošné systémy vytápění a chlazení místností doplněné o plně automatické přirozené větrání. Přirozené větrání je zároveň využíváno pro noční předchlazování betonových konstrukcí v letním období. Navržené řešení vede ke snížení instalovaného chladicího a topného výkonu při zachování tepelné pohody.

V budově bylo použito několik nekonvenčních technologií. Nachází se zde například jedna z prvních aplikací asfaltového teraca, tzv. bituteraca – materiálu, který se pokládá za teploty kolem 250 °C a výrazně snižuje hladinu hluku v budově. Jinou zajímavostí je protipožární řešení objektu, které zamezí zničení knižního fondu, k němuž by mohlo dojít při hašení vodou. Knihovna je totiž vybavena vysokotlakým mlhovým samočinným hasicím zařízením, které je v případě zásahu šetrnější, nevyžaduje velkou kapacitu zásobní nádrže a umožňuje rozvod vedení po celé budově. Pro vytápění a chlazení prostorů pro volný výběr knih a kancelářských prostor byla navržena aktivace betonového jádra doplněná topnými registry. V kombinaci s velkorozponovou konstrukcí s modulem 15x15 m a s oboustranně předepnutou stropní deskou se jedná dle dostupných informací o první stavbu tohoto druhu ve světě.

Knihovna v číslech
Celková plocha pozemku 11 740 m
Zastavěná plocha parteru 4 740 m
Zastavěná plocha podlaží celkem 51 434 m
Obestavěný prostor nadzemních pater 115 613 m
Obestavěný prostor celkem 168 187 m
Celkový počet čtenářských míst 1 200
Celkový počet svazků ve volném výběru 500 000
Celkový počet svazků ve skladu 600 000
Celkový počet titulů ve volném výběru časopisů 10 000
Orientační celkový počet návštěvníků ročně 900 000
Orientační počet registrovaných uživatelů 40 000 ročně