Seriál, který budeme na našich stránkách představovat pod názvem „Aktuálně i v bezpečnostních službách“, se bude zabývat současnými problémy, které postupně pronikají i do oblasti bezpečnostních služeb. Především s přímými vazbami na konkurenční schopnost bezpečnostních služeb. Tento významný faktor je v současnosti determinován již nejen cenou nabízených bezpečnostních aktivit, ale ve znač-né míře i kvalitou nabídky těchto služeb. Jinými slovy – pokud bezpečnostní služba nabídne v rámci výběrového řízení potenciálnímu klientovi kvalitnější ostrahu, respektive komplexnější ochranu jeho opodstatněných práv, zájmů a majetku, bude oproti jiným bezpečnostním agenturám, nabízejícím služby na nižší odborné úrovni, žádanější, a to i při vyš-ších finančních požadavcích.
Cílem našeho seriálu bude zejména seznámení našich čtenářů s úrovní uspokojování současných požadavků klientů v různých oblastech bezpečnostního řízení firem.
Nejvýznamnějším z těchto požadavků je nesporně systémovost bezpečnostního řízení, kterou optimálně garantuje základní dokument – Bezpečnostní politika. U nás již existují špičkové bezpečnostní služby, které tento řídící dokument dokážou klientům navrhnout, respektive komplexně zpracovat s tím, že do něj jednak zahrnou postupy a prostředky k dosažení garantované bezpečnosti a jednak v něm vyčíslí finanční náklady s nabízenou kvalitou související. Abychom dokázali charakterizovat principy bezpečnostní politiky podrobněji, musíme si ujasnit a definovat základní používanou terminologii.
Základní pojmy bezpečnostní politiky v souvislostech
Bezpečnost, respektive dosažený stupeň bezpečnosti, je možno obecně považovat za mnohostrannou vlastnost prostředí. Můžeme ji chápat jako komplexní výsledek hodnocení dílčích bezpečnostních faktorů – dílčích bezpečností zajišťujících sociálně přijatelnou úroveň bezpečnostních rizik. Za riziko v tomto případě můžeme považovat možnost nežádoucího vývoje bezpečnostní situace.
V praxi se osvědčil a prokázal jako účelný následující systém hodnocených dílčích bezpečností, kterými jsou bezpečnost: · personální · objektová
|
|
Samostatně jsou ve smyslu souvisejících zákonných a dalších norem hodnoceny vždy:
- bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- požární ochrana (PO)
Hodnocení jednotlivých dílčích bezpečností
Bezpečnost personální
Představuje nejméně spolehlivý faktor bezpečnostního prostředí. Člověk coby základní článek personální oblasti je vysoce subjektivně ovlivnitelný, a tedy přirozeně nestabilní prvek. A v každodenní praxi nejsou v našem podnikatelském prostředí nijak neobvyklé snahy motivovat člověka k nekalému jednání ať už v podobě lákavé finanční nabídky („každý má svou cenu“), tak třeba i formou nátlaku (například vydíráním).
Bezpečnost personální je možno metodicky členit do dvou relativně samostatných oblastí – do oblasti personálního výběru předpokladatelně vhodných osob a do oblasti personální práce s těmito osobami.
a) Personální výběr – vychází z kritérií požadovaných k výkonu činností na konkrétních pozicích. Rozhodujícím faktorem při něm je samozřejmě schopnost budoucího zaměstnance zastávat požadované pracovní povinnosti, včetně jeho osobnostní způsobilosti a bezúhonnosti.
b) Personální práce – představuje především vstupní školení a následnou péči o další prohlubování nezbytných profesních znalostí, konkretizovanou v související dokumentaci s prokázáním nejen rozsahu a kvality odborné přípravy, výchozích pramenů, účasti školených zaměstnanců, ale i prokazatelné adekvátní odborné kvalifikace školitelů. Součástí personální práce je rovněž průběžné hodnocení a kontrola zaměstnanců, a to jak jejich získaných teoretických znalostí, tak i prakticky vykonávaných služebních povinností (včetně dokumentace s výsledky tohoto hodnocení, kterou si vedou nadřízení).
Bezpečnost objektová
Je dána výsledkem analýzy objektových rizik a souvisejících opatření přijatých ke zvýšení bezpečnosti. Její hodnocení i zajištění spadá do působnosti velitelů objektů a jejich nadřízených.
Bezpečnost organizační
Vychází z podmínek zadaných klientem s vazbou na charakter provozu, respektive na typy činností klienta, ke kterým je objekt využíván. Jedná se zejména o provozní dobu, oprávněnost osob ke vstupu, vjezd–výjezd vozidel, vnášení–vynášení materiálů apod.
Bezpečnost transportní
Je dána výsledkem analýzy transportních rizik a souvisejících opatření přijatých ke zvýšení tohoto typu bezpečnosti. Její hodnocení, plánování i realizaci, obdobně jako u bezpečnosti objektové, zajišťují ve své působnosti velitelé přeprav a jejich nadřízení.
Bezpečnost režimová
Je dána jednak charakterem objektu, jednak podmínkami klienta. Mezi základní režimová hodnocení je možno zařadit rozhodnutí o utajení činností v objektech, respektive ustanovení o obchodním, výrobním, personálním či jiném typu tajemství. Mezi režimová ustanovení řadíme i respektování závěrů zákona o ochraně utajovaných informací, tedy ustanovení, která by v případech zneužití mohla způsobit újmu zájmům našeho státu. V podmínkách bezpečnostních služeb (dále též BS) se může jednat o prověření na stupně nakládání s informacemi typu „vyhrazené“, respektive „důvěrné“, případně (výjimečně) i stupňů vyšších.
Bezpečnost administrativní
Její hodnocení je závazně stanoveno zákonem o spisové a skartační službě a navazujícími vyhláškami, fakultativně je pak administrativní bezpečnost vymezena vnitřními předpisy klienta, případně vnitřními předpisy bezpečnostní služby k nakládání s informacemi umístěnými na jakýchkoli typech nosičů, zejména na nosičích listinného a elektronického charakteru.
Bezpečnost technická
Bývá úzce provázána s bezpečností objektovou, transportní a režimovou – v podstatné míře se týká úložných prostor (trezory apod.) a zabezpečovacích, respektive ochranných zařízení, ať již mechanických, technických nebo kamerových. Rozhodující význam tu mají údaje s vazbami na ovládací, případně kontrolní centra zejména technických prostředků. Vždy by se mělo jednat o prostředky certifikované, udržované a se stanovenými systémy spolehlivosti.
Bezpečnost informatická
Ačkoli je v tomto sledu uvedena jako poslední, její význam neustále roste. Představuje především ochranu všech druhů informací (včetně těch, které rozhodují o vztazích klienta s dalšími subjekty), tedy v souladu s hlavním úkolem bezpečnostních služeb – „ochranu oprávněných práv, zájmů a majetku klienta“. Informace získaly v průběhu posledních několika desítek let z majetkového hlediska rozhodující význam a ten nadále roste.
Hlavními zásadami informatické bezpečnosti jsou:
- dostupnost – právo přístupu vymezených osob k vymezeným informacím,
- důvěrnost – vymezení okruhů osob s rozdílnou mírou odpovědnosti, a tedy i přístupu k informacím vyššího a nejvyššího řádu,
- integrita – soulad všech informací vedených v informačním systému tak, aby byla vyloučena jakákoli pochybnost o informacích poskytovaných uživatelům
- odpovědnost – osobní vztah uživatelů informačního systému vůči majiteli informačního systému s jediným cílem: nepřipustit únik informací, ať již legální, či dokonce nelegální cestou.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
Nad rámec uvedených dílčích bezpečností, tvořících podstatnou část bezpečnosti jako systému, je nutno uvést i bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Celé spektrum bezpečnostních opatření tvořících systém BOZP je dáno riziky jednotlivých typů činností vykonávaných v rámci pracovního procesu. Jedná se o čtyři kategorie souvisejících hodnocených rizik:\
1) kategorie pracovních rizik 1: nejde o žádná podstatnější rizika ohrožující zaměstnance,
2) kategorie pracovních rizik 2: představuje rizika přijatelná,
3) kategorie pracovních rizik 3: vztahuje se k rizikům, jejichž omezení vyžaduje používat v průběhu pracovní doby osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP); v podmínkách bezpečnostních služeb mohou být do této kategorie zařazeni psovodi, případně pracovníci eskort doprovázejících peněžní či jiné významné zásilky,
4) kategorie pracovních rizik 4: týká se takových pracovních činností, u nichž může dojít i přes použití dosažitelných OOPP ke škodlivé expozici organismu, ať už vlivem fyzikálních (záření, vibrace), biologických, chemických, psychických či jiných druhů nadprahových zátěží.
Z tohoto rozdělení vychází i rozdílná míra prevence PO závazná pro vlastníky–uživatele těchto objektů.
V návaznosti na první odstavce této úvodní části našeho seriálu je nezbytné shrnout, že všechny typy bezpečnosti vycházející z analýzy bezpečnostních rizik tvoří základní osnovu důležitého řídícího dokumentu podnikatelských a dalších subjektů – bezpečnostní politiky. Bezpečnostní politika, jak již bylo uvedeno, na straně jedné specifikuje systém ochrany (fyzické, mechanické, technické a dalších) a na straně druhé rozsah finančních prostředků, které je zapotřebí k zajištění této ochrany příslušnými subjekty uvolnit.
Na základě závěrů bezpečnostní politiky je možno navrhnout bezpečnostní projekt, po jeho schválení a realizaci pak zpracovat projekt skutečného provedení bezpečnostních technologií a v této fázi cyklus uzavřít dokumentací o převzetí bezpečnostních zařízení do trvalého užívání.
Poznámka
V dalších pokračováních seriálu budou podrobněji rozpracovány odkazy na zákonné, respektive podzákonné předpisy a normy, kterými jsou precizovány, a závazně stanoveny požadavky k zajištění jednotlivých typů bezpečnosti. Příští díl bude zaměřen na závaznou kvalifikaci přehledu nestandardních bezpečnostních situací, a to od bezpečnostních rizik až po krizové děje zcela mimořádného charakteru.
Ing. Fredegar Former