V minulém čísle (ABAS Report č. 1/2010) jsme čtenáře našeho časopisu seznámili s obecnou historií využívání psů k ochraně obyvatelstva, časovou osou jejich služby u ozbrojených sborů a s možnostmi využívání psů v civilním sektoru. Stať tohoto čísla je věnována konkrétnějším podmínkám výkonu služby psů u Policie ČR a v podmínkách výkonu činnosti komerčních (soukromých) bezpečnostních činností.
Využití psů u Policie ČR
Policie České republiky byla zřízena jako ozbrojený sbor na základě zákona o Policii České republiky č. 283/1991 Sb., ze dne 21. června 1991, ve znění pozdějších změn a doplnění. Policie plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Služební psy využívají téměř všechny složky Policie České republiky. Pořádková, kriminální, bývalá železniční, pohraniční a cizinecká služba a dopravní služba (v případech, kdy řidič vozidla po dopravní nehodě uteče z místa činu). Psy lze rozdělit do dvou základních kategorií – psi všestranní (hlídkoví, pátrací) a psi specialisté (využívaní pro vyhledávání omamných a psychotropních látek, vyhledávání výbušnin a nástražných výbušných systémů, vyhledávání zbraní, střeliva a munice, vyhledávání mrtvol a lidských pozůstatků a využívaní pro metodu pachové identifikace).
Psi všestranní se využívají k přímému výkonu služby. U psů hlídkových je kladen větší důraz na obranné práce, především na razantní zákroky proti pachateli, likvidace výtržnosti a průzkumy objektů. I pes hlídkový musí zvládat pachové práce. Na psy pátrací jsou kladeny vysoké nároky především u sledování pachových stop, vyhledávání nábojnic, vyhledání věcí. Pes pátrací musí být schopen rovněž zadržet pachatele, ochránit psovoda a provést průzkum objektu s označením úkrytu osoby. Psi se specializací vyhledávání drog jsou využíváni při kontrole osob, zavazadel, dopravních prostředků a rovněž při domovních prohlídkách. Psovodi spolupracují s pracovníky protidrogové centrály a podílejí se na odhalování závažné, organizované trestné činnosti. Psi označují nález vyhledávaných látek štěkáním a hrabáním. Psi s touto specializací jsou využíváni od roku 1984.
Náplní práce psů se specializací na vyhledávání výbušnin a nástražných výbušných systémů (NVS) je kontrola objektů, na podnět anonymních oznámení o uložení takovýchto předmětů. Psovod psa specialisty na vyhledávání NVS musí absolvovat pyrotechnický kurz. Pes pracuje na volno, bez vodítka, obojku. Nesmí štěkat, protože některé NVS jsou spustitelné na akustický podnět. Pes se nesmí předmětu dotknout. Nález NVS nebo předmětu, který NVS ukrývá, pes označuje zalehnutím. Metoda na vyhledávání výbušnin a NVS byla vyvinuta v letech 1987–1988. Psi specialisté na vyhledávání zbraní a munice jsou využíváni obdobně jako psi na vyhledávání drog. Tedy k prověrkám osob, dopravních prostředků, objektů, skladů a dalších prostor. Jsou využíváni i při domovních prohlídkách. Nález označují stejným způsobem jako psi cvičení na vyhledání drog. První pes byl vycvičen v roce 1994 pro potřeby Armády ČR.
Psů specialistů na vyhledávání mrtvol a lidských pozůstatků je u Policie ČR nejméně. Tento pes je schopen označit místo, kde se nalézá mrtvola nebo lidské pozůstatky i několik let po jejich uložení. Pes je schopen označit místo, kde jsou lidské pozůstatky zakopány i několik metrů pod zemí. Mají cvičený smysl pro rozpoznání vzlínajícího plynu, který vzniká při rozkladu tělních tkání. Pes je schopen označit i vražedné nástroje či předměty, ve kterých byla mrtvola převážena či uložena (například zavazadlový prostor motorového vozidla) – v takových případech lze ovšem psa s úspěchem použít jen v kratším časovém úseku po spáchání činu. Psi s touto specializací se využívají při objasňování závažné kriminality. Po absolvování speciálního výcviku jsou využíváni i při vyhledávání utonulých. Při pomalé jízdě na motorovém člunu označí pes na hladině místo, kde se utonulý pod hladinou nachází. Označení provádí pes štěkotem. První pes s touto specializací byl vycvičen v roce 1992.
Využití psů pro metodu pachové identifikace se v České republice s úspěchem provádí od roku 1970. Metoda pachové identifikace (MPI) spočívá ve srovnání pachu odebraného z místa činu s pachem kontrolní osoby.
U Policie České republiky jsou využívána nejčastěji plemena německý ovčák, belgický ovčák, labradorský retrívr. Dále je zařazeno i několik jedinců plemen velký knírač, rotvajler, dobrman, střední knírač, nulteriér, pitbulteriér, americký stafordšírský teriér, gordonsetr a výmarský ohař. Můžeme se setkat i s kříženci, a to nejčastěji tzv. bojových plemen, například rotvajlera, bulteriéra a amerického stafordšírského teriéra (slangově nazýván rotobul).
V květnu 1997 vznikl u policie Odbor pro služební kynologii a hipologii (OSKH) s organizačními součástmi chovná stanice služebních psů Libějovice, chovná stanice psů Domažlice, chovná stanice psů Prackovice, výcvikové středisko psovodů a služebních psů Býchory, výcvikové středisko psovodů a služebních psů Dobrotice a výcvikové středisko Plzeň – Bílá Hora. Služební kynologie je rozdělena dle územní působnosti jednotlivých krajských správ a Městské správy hlavního města Prahy. Každá krajská správa má skupinu (případně oddělení) služební kynologie. V rámci kraje pracují tito specialisté ve funkcích policejní inspektor se zaměřením na metodu pachové identifikace (MPI), policejní inspektor specialista na vyhledávání drog, policejní inspektor specialista na vyhledávání výbušnin. Na některých krajských útvarech jsou zařazeni další specialisté jako policejní inspektor specialista na vyhledávání zbraní a policejní inspektor specialista na vyhledávání mrtvol. Dle bezpečnostní problematiky je sem možno zařadit i specialisty v rámci zásahových jednotek apod. Kynologie může být ve formě skupiny služební kynologie vytvořena i na dalších útvarech, například u ochranné služby. Vedoucí Skupiny služební kynologie Správy kraje je podřízen náměstkovi ředitele správy jednotlivého kraje a metodicky je řízen OSKH.
Využívání psů u soukromých bezpečnostních služeb
Do roku 1991 upravovala činnost soukromých bezpečnostních služeb (dále jen SBS) vyhláška FMV č. 135/1983 Sb., o ostraze majetku v socialistickém vlastnictví. Pracovníky tehdejší „závodní stráže“ ve svém textu opravňovala konat z pozice veřejného činitele, to především proto, že střežili „státní“ majetek. Tato vyhláška byla v roce 1991 zrušena. Nebyla však nahrazena žádnou jinou právní normou, která by legislativně tuto problematiku řešila. SBS fungují plně na komerčním základě, jejich hlavním cílem je tedy zisk. Poskytují svým zákazníkům služby tam, kde státní ochrana chybí. Postavení pracovníků SBS je rovnocenné občanům ČR, tedy bez zvláštních oprávnění od ostatních občanů. SBS se řídí Listinou základních práv a svobod, občanským zákoníkem, zákoníkem práce, trestním řádem, trestním zákoníkem apod., vše ve znění pozdějších změn a novelizací. Vliv na činnost SBS mají interní normy, zejména organizační řád a směrnice pro výkon služby soukromých bezpečnostních služeb (agentur).
Psovodi u SBS provádějí především soukromě bezpečnostní průzkum. Tato činnost obnáší zabezpečení dohledu nad dodržením žádoucího stavu, zejména uvnitř objektu. Metoda užití cvičeného psa je nejčastěji využívaná pro ochranu majetku. Psovod se psem vykonává v objektu obvykle kontrolní činnost a je psem doprovázen při obchůzkové činnosti v objektu. Výhody takového použití psa jsou v tom, že se psovod cítí bezpečněji (pes dodává strážnému sebevědomí, je schopen včas upozornit na podezřelou osobu) a může pracovat sám (ušetří další pracovní sílu). Psa lze použít i přesto, že je objekt elektronicky zajištěn.
Je možný i systém, že pes střeží objekt samostatně – způsobem střežení na volno, střežení na pohyblivém stanovišti na bloku, střežení na pevném stanovišti (pes je uvázán u kolíku či u boudy), střežení pomocí signální stěny a střežení podél oplocení v koridoru. Výhodou je, že při volném střežení dokáže pes zajistit velký prostor, pracuje samostatně a nejsou vysoké požadavky na zabezpečení pracovní síly. Střežený objekt, ve kterém jsou využíváni k ostraze psi, by měl být z venku opatřen výstražnými nápisy, upozorněním a značkami. Ostraha objektů prováděná pracovníkem SBS se psem je vhodná, pokud je oplocení průhledné (například pletivo). Strážný má tak přehled o dění za hranicí střeženého objektu či prostoru. Pes působí preventivně, odradí osobu od útoku.
Dobrovolnými a příspěvkovými organizacemi či jinými subjekty jsou psi využíváni i v rámci Integrovaného záchranného systému. Záchranné psy dělíme na psy k plošnému vyhledávání, psy k vyhledávání v sutinách, lavinové psy, psy vodní záchranáře, psy na vyhledávání utonulých, psy slepecké a doprovodní, psy k vyhledávání plynu (štěkáním upozorní na únik plynu a benzinu).
Doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D.
Poznámka redakce
Původní článek „Využití psů při ochraně obyvatelstva“ byl se souhlasem autora redakčně upraven a na stránkách našeho časopisu vychází v několika pokračováních.