V dnes velmi rozšířených multifunkčních obchodních centrech se lze setkat s prostorami, které jsou využity jako velké prodejní plochy, menší obchody, stánkový prodej, restaurace, jídelny, rychlé občerstvení, rozlehlá a velká atria, sportovní prostory, kina, multikina, opravny apod. Mimo uvedené prostory lze v takových objektech najít další, veřejnosti nepřístupné plochy (sklady, rozvodny, kanceláře). K předcházení vzniku mimořádných událostí a pro rychlou eliminaci následků je nutno rozpoznat včas příčiny spojené se zdroji rizik a definovat možnosti a druhy zneužití lidského i technického potenciálu nebo mezery v organizaci a režimové ochraně multifunkčního centra.
Jedná se zejména o rizika environmentální, mezi která patří zavodnění, záplavy, blesky, zemětřesení, pády vesmírných těles, průmyslové a dopravní havárie, ohrožení poryvem větru, pronikání uvolněných podzemních výbušných a toxických plynů v místech s těžební minulostí, porušení základů stavby nestabilním podložím, přetížení střechy tíhou sněhu apod. Dále jde o rizika způsobená závadami technického charakteru, která zasluhují pozornost v preventivní oblasti. Zejména se jedná o únik nebezpečných látek, nebezpečné předměty, přerušení dodávky vody nebo pohonných hmot, elektrické energie, poškození klimatizace, poškození technických zařízení, ztráta dat, poruchy komunikační sítě, technologické havárie, selhání bezpečnostních prostředků. Závažné důsledky mohou mít výbušné reakce směsi plynů unikajících z technologických zařízení a skladů zboží. Mezi další rizika náleží závady bezpečnostního systému, závady technologického zařízení, technické závady konstrukce objektu nebo zařízení, závady na záložním zdroji elektrické energie apod. V úvahu je nutno brát též vznik hořlavých par a plynů, které bývají ve směsi se vzduchem příčinou výbuchů a požárů. Riziko představuje rovněž elektrostatické nabíjení při přečerpávání paliv, elektrizování hořlavých kapalin a toxické látky.
Dále sem patří systémově procesní rizika, jako jsou nedostatky v řízení a plánování, slabé kontrolní mechanismy, neefektivní využití technologií, špatná personální politika, závislost na třetích stranách, lidské a systémové chyby, ztráta důvěry, ztráta klíčových zaměstnanců, únik informací. V úvahu je nutno brát rovněž rizika sociální, která v sobě zahrnují selhání lidského faktoru, úrazy, stávky personálu, shluky lidí, občanské nepokoje, extremismus a vojenský konflikt. O nestandardním způsobu havárie lze hovořit v souvislosti s násilnými útoky, tedy riziky souvisejícími s násilnými činy (kriminální činností, extremismem nebo terorismem). Lze sem zařadit také manipulaci s ohněm, bombový útok a hrozbu tímto útokem, vloupání, žhářství, magnetické útoky na nosiče informací, ekonomickou špionáž, přepadení, únosy, vydírání, krádeže dokumentů a hmotných statků, podvody, selhání fyzické ochrany, sabotáž, zneužití procesu zpracování elektronických dat a nedodržení ochrany utajovaných skutečností.
Obecně lze uvést coby nejčastější použité prostředky střelbu, použití sečných a bodných zbraní, výbuchy pum, raketové útoky, výbuchy mající za cíl vyvolat zmatek v době voleb, výbuchy, které iniciují další ničivou činnost, vydírání, zajetí rukojmích, násilí na turistech, dopisní bomby, specifické cíle postmaterialistického a ekologického teroru, jaderné technologie, biologické technologie, chemické technologie, zvukové zbraně (ultrazvukové, infrazvukové frekvence), kybernetický terorismus a další formy násilí.
Útočníky násilných činů lze rozdělit na vnější (teroristé, kriminální delikventi) a vnitřní (propuštěný, rozzlobený zaměstnanec) nebo může jít o kombinaci obou zmíněných typů útočníků. Při velkém množství pohybujících se lidí nelze kvalifikovaně rozpoznat, kdo a za jakým účelem uvedené zařízení navštívil. Mezi rizika tohoto charakteru se řadí rozptyl chemických a biologických agens prostřednictvím klimatizace a jiná toxická rizika. Rizikem je také úmyslné narušení obvyklého stavu technických zařízení, například poškozením izolace, což může vyvolat požár.
Dalším z rizik popisovaného charakteru je uložení výbušného nástražného systému. Převážně se jedná o násilné trestné činy páchané jednotlivci nebo organizovanými kriminálními skupinami za účelem vymáhání pohledávek, zastrašování a likvidace konkurence, vydírání apod. Mezi rizika se řadí i výhrůžné telefonáty, zasílání nebezpečných zásilek, vyhrožování a podobně. Podíl na rizicích v objektech může mít v neposlední řadě vymáhání výpalného a s tím spojené formy nátlaku prostřednictvím zakládání požáru, poškození technických zařízení, ale i fyzických útoků na občany. Zaznamenány jsou případy výtržnictví, kdy je mezi zákazníky vhozen slzný či jiný dráždivý plyn s cílem vyvolat paniku.
Rizikem pro provozovatele objektu, návštěvníky a zaměstnance je ztráta hmotných statků krádeží nebo poškozením (zboží, dat informačních systémů apod.). Běžným a vážným rizikem je rovněž přítomnost velkého množství finančních prostředků. V prostorech obchodních center se navíc lze setkat s lidmi, kteří obtěžují personál a zákazníky svým chováním, zjevem a slovem. Díky nim mohou nastat technické problémy například ucpáním horkovzdušných průduchů (ohřívajícími se osobami), šíření infekce nebo může dojít ke znehodnocení zboží. Zaznamenány byly případy úmyslného vstříknutí neznámé látky injekční jehlou do potravin přes obal. Ohroženy jsou také klimatizační výstupy, kterými lze kontaminovat celý objekt.
Pro obchodní centra je dále charakteristické velké množství dopravních prostředků na parkovištích či v garážích, především automobilů zákazníků a nákladních vozů dodavatelů. Jsou zdrojem rizik trestných činností, jako je neoprávněné užívání cizí věci, krádež, poškozování cizí věci atd.), útok explozí nástražného výbušného systému či nehody způsobené výbuchem plynu uniklého z vozidel na plynový pohon v nevětraných garážích.
Mezi rizika pro občany, personál a záchranné jednotky při mimořádné události v obchodních centrech lze zařadit i nebezpečí opaření, pádu, popálení, poleptání, fyzického vyčerpání, infekce, intoxikace, ionizujícího záření, podchlazení a omrznutí, nebezpečí na pozemních komunikacích v bezprostřední blízkosti obchodních center, přehřátí, nebezpečí psychického vyčerpání, udušení, úrazu elektrickým proudem, výbuchu, zasypání a zavalení při zřícení konstrukcí, ztráty orientace, , nebezpečí z ohrožení zvířaty, která utekla při mimořádné události ze specializovaných prodejen či klientům.
Jako riziková místa útoku na obchodní centra zvenčí lze označit podzemní garáže, veřejná parkoviště v bezprostřední blízkosti, konstrukce dveří, přetížení střechy, oken a ostatních otevíraných částí obvodového pláště budovy, které mohou usnadnit nepovolený vstup. Uvnitř objektu jsou rizikovými místa styku nosných prvků konstrukce, rozvody energie (plynu), sklady, systémy ventilace, porušení základů stavby apod.
Doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D.
Poznámka redakce
Autorova studie „Protiprávní destrukční činy v multifunkčních centrech“ byla s jeho souhlasem redakčně upravena do tří samostatných článků. V příštím čísle uveřejníme její volné pokračování pod názvem „Nástražné výbušné systémy v multifunkčních centrech“.