(jk) Při posuzování nutných opatření pro efektivní zabezpečení obvodu objektu a přilehlých i „volných“ pozemků se ještě donedávna ochrana kategorizovala z hlediska tzv. ochranných zón. Jednak zóny ochrany obvodu budov, tedy jejich plášťů, zdí, vstupů a ostatních stavebních otvorů, dále zóny bariérové ochrany, která zahrnovala ochranu oplocení, vstupů, vrat či vjezdů a do třetice zóny ochrany volných prostor mezi plotem a budovou, tedy na ochranu perimetrickou. V souvislosti s progresivním vývojem technologií elektronických detekčních zařízení a nejrůznějších signalizačních systémů již podobné kategorizování zcela ztratilo na významu.
Perimetrická ochrana
Perimetrická ochrana
Perimetrická ochrana
Perimetrická ochrana
Perimetrická ochrana
Perimetrická ochrana
http://abasreport.cz/casopisy/02/perimetricka-ochrana#sigProGalleria1fd36869ab
Pomineme-li klasické mechanické zábrany a bariéry, je možno každou ze zmíněných zón řešit v rámci perimetrické ochrany. Slovo perimetr pochází z řeckých slov peri (kolem, okolo) a metron (rozměr, měřidlo) a používá se obvykle ve vojenství (obranná perimetre) a lékařství (rozsah zorného pole oka). Z bezpečnostního hlediska perimetrickou ochranou obecně rozumíme venkovní střežení. Prostředky perimetrické ochrany lze kontrolovat a chránit plochy a obvodové hranice rozsáhlých pozemků, venkovních skladových míst, zahrad, letištních a průmyslových areálů, parkovišť či obytných zón. V současné době už není výjimkou ani perimetrické střežení vnitřních prostor objektu, zejména dělicích stěn.
Od zařízení a systémů perimetrické ochrany očekáváme, že budou spolehlivě fungovat v celé škále terénních a klimatických podmínek. Tedy podmínek akceptujících všechny terénní nerovnosti a teplotní výchylky od mrazů až po tropická vedra, přímé slunce, liják, sníh či silný vítr. Působení přírody se dá do značné míry předpokládat, a tedy i eliminovat, ale ve většině případů jsou ochranné prvky umístěné také v dosahu lidí, což bývá zdrojem nejčastějších a hlavně největších problémů a rizik.
Účelem perimetrické ochrany je získání optimálního přehledu o situaci ve střeženém prostoru a včasné rozeznání a zachycení jeho případného narušitele, nejlépe v době, kdy ještě nestačil spáchat škodu, popřípadě trestný skutek. Díky včasnému zjištění pokusu o narušení vymezeného prostoru lze následně zvolit adekvátní zásah – například zmobilizovat strážní službu, kontaktovat příslušné orgány, aktivovat kamerový systém, světla nebo akustickou signalizaci.
Pro aplikace v praxi je v současné době k dispozici rozsáhlý sortiment speciálních technických, elektronických, popřípadě elektronicko-mechanických venkovních zabezpečovacích prvků. K nejběžněji používaným patří mimo klasické mechanické bariéry venkovní infračervené (IR) závory a bariéry, mikrovlnné detektory a bariéry, venkovní PIR detektory, plotové detekční systémy, zemní detekční kabely (tlakové, štěrbinové) a kombinované bariéry s použitím kamerového systému (CCTV).
Vhodnost aplikace toho či onoho bezpečnostního prvku je posuzována vždy v závislosti na konkrétních podmínkách, terénu a požadavcích (možnostech) investora. Při řešení instalace se nejčastěji posuzují kritéria, jako jsou viditelnost instalovaných zařízení, objem střežení oblasti a princip funkce instalovaného zařízení.
Typy venkovních detektorů
| IR závora – zařízení pracující v infračerveném (infrared – IR), tedy okem neviditelném pásmu a při přerušení infračerveného paprsku vyvolává poplach; používají se různé konstrukce optických detektorů (jednosměrné detektory, reflexní detektory s optickou bariérou, reflexní odrazové detektory) | mikrovlnná bariéra (analogová, digitální) – vhodnější pro větší plochy; vyzařovaná charakteristika doutníkového tvaru vytváří ucelenou zónu chráněného prostoru, jehož rozměry a dosah jsou dány konfigurací bariéry; na rozdíl od mikrovlnných detektorů pracuje na principu vyhodnocování změny signálu a lze u ní poměrně přesně nastavit velikost předmětu, na který bude systém reagovat vyhlášením poplachu | plotový detekční systém – využívá různé systémy vyhodnocování útoku na plot (pokus o přelezení, nadzdvihnutí, přestřižení), zejména elektromechanické kontroly napnutí drátu, principů otřesových detektorů a sledování změn primárních parametrů detekčních kabelů umístěných na pletivu či stěně plotu |
| vícepaprsková IR bariéra – synchronizované paprsky se navzájem podporují pro zvýšení dosahu a stability i v náročných povětrnostních podmínkách | duální bariéra – pro vyhodnocení poplachu využívá dvě technologie, mikrovlny a infračervené paprsky; při výpadku jedné z detekčních technologií dokáže zajistit ochranu druhou bariérou | zemní detekční kabely – rozměry detekčního pole závisí na hloubce uložení kabelů a nastavení prahu detekce; k nejpoužívanějším patří detekční kabely štěrbinové (napájeny vysokofrekvenčním střídavým napětím vytvářejí ve svém okolí elektromagnetické pole, jehož vlastnosti se při narušení osobou mění) a zemní tlakové hadice (naplněné nemrznoucí kapalinou působí prostřednictvím otřesového detektoru jako analyzátor změny tlaku okolí) |
| mikrovlnný detektor – náchylnější na vlivy vnějšího prostředí, proto musí být z důvodu eliminování falešných poplachů vybaven doplňujícími obvody potlačujícími signály v jeho těsné blízkosti | venkovní PIR detektor – prostorový detektor lokalizující a vyhodnocující pohyb v infračervené části spektra; lze použít pro systémy EZS, popřípadě může pracovat autonomně ve spojení s kamerovým systémem nebo jako součást světelné nebo zvukové signalizace | venkovní bariéry s CCTV – komplexní řešení venkovního střežení, ideální pro zajištění vysoké úrovně venkovního střežení s maximální eliminací falešného poplachu; vhodné pro vojenské, letištní, průmyslové a další objekty strategického významu |