Polský zákon ze dne 23. prosince 1988 (o obchodní činnosti) vyjmenoval několik výjimek, respektive oborů, kde požaduje neformální státní dozor a zásah a pro něž je nutné získat státní povolení (koncesi). Takovými typickými obory jsou například možnosti vyrábět a prodávat výbušné látky, zbraně a munici, ale také poskytovat ochranu osob a majetku a detektivní služby. Protože se ukázalo, že se jedná o poměrně náročnou činnost, bylo v polovině roku 1990 přistoupeno ke změně. Rozhodováním o koncesích byla pověřena sociálně administrativní sekce ministerstva vnitra.
Pouze necelých 600 koncesí bylo vydáno soukromým bezpečnostním agenturám, které se zabývají ostrahou majetku, ochranou osob, monitoringem, přepravou finanční hotovostí a cenin, instalací a údržbou zabezpečovacích systémů a detektivními službami. Postupně, pod vlivem ne vždy pozitivních zkušeností, rostla přísnost při posuzování žádostí zejména o služby soukromých detektivů a řada žadatelů o koncesi byla odmítnuta. Na další zkušenosti z praxe bezpečnostních služeb a dalších zvlášť posuzovaných oborů reaguje novela Zákona o obchodní činnosti z října 1991, která zavedla požadavek zákonem stanovené kvalifikace k provozování těchto činností. Konkrétní podmínky pro jejich výkon pak řeší zákon ze dne 22. srpna 1997 (o ochraně osob) a zákon ze dne 6. července 2001 (o detektivních službách s konkrétními prováděcími předpisy). V roce 1998 vstoupil v platnost zákon o ochraně osob a majetku. Stal se nejkomplexnějším a nejdůležitějším právním aktem, který kdy měl v Polsku vliv na nestátní bezpečnostní činnost. Novinkou tohoto zákona je zavedení právního institutu „obligatorní ochrany specializovanými technickými zabezpečeními“. Jak je z názvu patrné, jde o povinnost, které podléhají objekty a zařízení mající vztah k bezpečnosti státu, jeho hospodářským zájmům, veřejné bezpečnosti a k ostatním důležitým státním zájmům. Jedná se především o objekty, oblasti činnosti a zařízení, které zákonu podléhají, řeší principy vnitřní organizace a uspořádání nestátních bezpečnostních služeb, požadavky na kvalifikaci v souvislosti s oprávněními zaměstnanců, rozsah a způsoby kontroly subjektů na úseku SBS.
Pátý článek tohoto zákona určuje základní formy ochrany osob a majetku, jimiž má na mysli přímou tělesnou ochranu (neustálou nebo příležitostnou, podle potřeby), formu nepřetržité kontroly signálů, alarmových systémů, sběr jejich výstupů, vyhodnocování dat, formu přepravy hotovosti a cenin nebo nebezpečných předmětů a komplexní technické zabezpečení (montáže, provoz, obsluhu, servis).
Ochranu osob podle tohoto zákona představují veškeré činnosti, které zaručují bezpečnost, zdraví a nedotknutelnost osobních práv chráněných osob. Stejně tak za ochranou majetku vidí zákon aktivity, které především předcházejí trestným činům i přestupkům proti majetku, haváriím, vzniku škod, ale i aktivity, které spočívají v zabránění neoprávněnému vstupu na chráněné území. Za pracovníky bezpečnostní služby jsou považovány osoby, které získaly licenci pro podnikání fyzické osoby v oboru ochrany, a osoby s licencí opravňující k podnikání v oboru technického zabezpečení.
Další profesní skupinou v oblasti polských SBS jsou tzv. specializované ochranné ozbrojené formace. Jedná se o interní bezpečnostní služby působící v rámci vlastní ochrany. Jejich zaměstnanci jsou na základě povolení udělovaného podle zvláštních, k tomu určených předpisů oprávnění nosit zbraň. Za specifickou skupinu pracovníků SBS jsou z hlediska polského práva považovány ozbrojené uniformované formace zaměstnanců bezpečnostních agentur, které se specializují na ochranu života.
V Polsku postupně dochází ke stále větší náročnosti na provozovatele komerční bezpečnosti a tím i k omezování počtu vydaných koncesí (například na ochranu bank, tržišť). Státní orgány vstupují dokonce do rozhodování o ochraně a ostraze, případně i jednoho konkrétního objektu, jemuž přisuzují zvláštní důležitost, a to i v případě, že není majetkem státu, ani v jeho správě.
V příštím čísle časopisu ABAS Report přineseme informace o legislativě a činnostech SBS v Maďarsku.
Použitý zdroj
ČECH, R.: Soukromé bezpečnostní služby
v zahraničí. Diplomová práce. Zlín, 2010.
Ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti předávají v současné době soukromým bezpečnostním společnostem veškeré pravomoci v oblasti ochrany většiny důležitých objektů, které dříve patřily do kompetence výhradně státních ozbrojených složek Polské republiky. Jinými slovy – státní instituce postupně předávají soukromým bezpečnostním službám činnosti na zařízeních a objektech, které doposud chránila policie či armáda.
K takovým patří například:
- ochrana soudních budov a jejich zařízení
- ochrana diplomatických institucí a ambasád
- ochrana vězeňských objektů a elektronického sledování vězňů
- ochrana letišť
- ochrana energetických a palivových zařízení
- doprovody cenných zásilek pro policii, soudy, vězenství apod.
- eskorty „zvláštních zásilek" státní policie
- monitoring objektů policejních budov po pracovní době
- školení bezpečnostního personálu k poskytování lékařské první pomoci
- vytvoření systému pro sdělování důležitých informací pro bezpečnost občanů
K významnému posílení soukromých bezpečnostních služeb a jejich pozitivnějšímu vnímání veřejností nemalou měrou přispělo pověření zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb komplexním zajištěním bezpečnosti v průběhu letošního mistrovství Evropy ve fotbale. Z výše uvedených faktů vyplývá, že polský pohled na průmysl komerční bezpečnosti se úspěšně snaží dohnat celosvětový trend.
Vedení společnosti ABAS IPS Management, jejíž dceřiná společnost ABAS PL Management již nějakou dobu v Polské republice působí,
se domnívá, že snaha našich zákonodárců by měla vést k razantnějšímu růstu zájmu o problémy komerční bezpečnosti v českém prostředí. Mezery v obecných pravidlech, nevyhovující právní postavení SBS a především narůstající kriminální nápad na občanské svobody, majetek, zdraví a život osob se mohou do budoucna stát negativním činitelem v oblastech přímo souvisejících s bezpečností občanů, podnikatelských subjektů, veřejného pořádku a všech zákonem chráněných zájmů. Bylo by neomluvitelnou nerozvážností nevyužít rychle a efektivně obrovského potenciálu průmyslu české komerční bezpečnosti, a to ve všech jeho segmentech.
Použitý zdroj
Bogdański, Wojciech: Soukromé bezpečnostní
služby v Polsku. Diplomová práce. Zlín, 2010.