(jk) V polovině března před sedmdesáti lety se definitivně zatáhlo nebe nad érou územně okleštěné, tak zvané druhé republiky. První republice bylo odzvoněno už mnichovským diktátem na konci září 1938. Po odstoupení Sudet a posléze dalších pohraničních oblastí zbylo tehdy ze svobodného, hospodářsky prosperujícího Československa jen torzo s přibližně 6,5 miliony obyvatel a 15. bře-zen 1939 dílo zkázy dokonal. Slovensko se odtrhlo a stalo se Hitlerovým satelitem a na zbylém území Čech a Moravy byl vyhlášen protektorát. Začalo nejtragičtější období našich moderních dějin.
http://abasreport.cz/casopisy/03/pred-70-lety#sigProGalleriac3ea65d0b7
Jako první narušila naši hranici bez jakéhokoli předchozího upozornění 8. pěší divize doprovázená motorizovaným oddílem vyčleněným z pluku SS „Leibstandarte Adolf Hitler“. Stalo se tak již 14. března 1939 v 17.00 mezi obcemi Hrušov a Příbor. Předvoj německého armádního sboru pod velením generála Busche obsadil v 18.40 téhož dne Moravskou Ostravu.
Další německé jednotky začaly překra-čovat hranice Čech a Moravy úderem šesté hodiny ranní 15. března 1939. V Čechách prováděla okupaci třetí skupina armád generála Blaskowitze, posílená pátou skupinou armád pod velením generála Lista. Na Moravě operovaly divize generálů von Rundstedta a von Reichenaua. Přímo na Prahu se přesouvaly hlavní síly Wehrmachtu z několika různých směrů. Jeden proud 24. pěší divize generála Obrichta postupoval od Lovosic přes Velvary, druhý od Pospoloprt na Slaný. Proti sněhové vánici se od Mělníka přes Kostelec nad Labem prodírala 4. divize generála Hansena. V 6.15 obešly německé jednotky kasematy terezínské pevnosti a v 6.35 projížděly už první kolony Plzní. Na jižní a severní Moravě (ve Slezsku) překročili Němci hranice v časovém rozmezí od 6.15 do 7.00. Snad jen početná olomoucká vojenská posádka nutila Němce k větší opatrnosti, proto vjela do města první obrněná vozidla až v 7.30, tedy až po ujištění, že obsazení ostatních větších měst proběhlo bez komplikací. Všechny části Brna byly obsazeny postupně během dopoledne. V 8.35 dorazily motorizované jednotky na okraj Prahy do Vysočan, v 9.15 uzavřeli okupanti přístupy k ruzyňskému letišti a hodinu nato ho obsadili. Za další tři čtvrtě hodiny již stáli na nádvoří Pražského hradu. Jak zaznamenávají archiválie, přesně v 19.46 dorazil na Pražský hrad Adolf Hitler, který zde v jeho pravém křídle jednu noc přespal.
Následujícího dne zde Hitler podepsal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren). O svém novém postavení se Češi dověděli z rozhlasu, když jim Hitlerův výnos přednesl říšský ministr zahraničí von Ribbentrop. Krátce před 12.30 se Hitler objevil na balkoně Pražského hradu, aby pozdravil pražské Němce, kteří se na nádvoří shromáždili a děkovali mu za obsazení českých zemí. Konec státní samostatnosti znamenal i ukončení existence Československa jako zahra-ničně politického subjektu. Likvidace česko-slovenské diplomacie znamenala nejen zrušení Ministerstva zahraničních věcí v Praze, ale zahrnovala v sobě i ukončení činnosti zastu-pitelských úřadů Československa v zahraničí.
Ne všichni ovšem přijali německou okupaci bez odporu. V podvečer 14. března 1939 se pokusila o ozbrojený, byť marný odpor proti nacistickým vojskům odloučená 13. rota III. praporu pěšího pluku 8 „slezský“ v Místku (dnes součást Frýdku-Místku). Více takových pokusů v domácím prostředí však již zazna-menáno nebylo. Zato však tisíce Čechů z protektorátu utekly, aby se vzápětí přihlásily do zahraničních armád. Celá řada z nich potom dělala Československu dobré jméno v britském královském letectvu RAF (Royal Air Force), v československé armádě v Sovětském svazu a v cizích bojových jednotkách po celém světě.