Organizovaný zločin
Organizovaný zločin představuje závažné bezpečnostní riziko, ohrožující stabilitu světového hospodářského systému, a v případě některých států i systém politický. Cílem organizovaného zločinu je dosažení maximálního zisku při vynaložení minimálních nákladů, a to zisku nejen materiálního, ale například i ve formě společenského a politického vlivu. K nerozšířenějším formám organizovaného zločinu na území České republiky patří výroba, pašování a distribuce drog, organizování prostituce a obchod s lidmi, organizování nelegální migrace, praní špinavých peněz, vydírání a vybírání poplatků za ochranu, korupce, padělání, mezinárodní obchod se zbraněmi a výbušninami. Zločinecké organizace působící v České republice jsou obvykle v přímých vazbách na zahraničí a jejich činnost se tak odvíjí od aktuálních trendů mezinárodního organizovaného zločinu.
Extremismus
Česká republika patří mezi státy, které při formulování své protiextremistické politiky vycházejí z řady opatření dlouhodobého charakteru, zaměřených jak do represivní oblasti, tak do preventivních programů. Neopomínají ani opatření zabezpečující trvalý monitoring domácí a zahraniční extremistické scény a kriminálních projevů tohoto závažného společenského fenoménu. Účelem boje proti vzrůstajícímu nebezpečí extremismu je bránit projevům a jednání skupin či jedinců, které vykazují rasistický, antisemitský, xenofobní anebo jiný extremistický podtext. Prioritou pak zůstává důsledné odhalování a postih všech projevů extremismu, včetně snahy o eliminaci jeho viditelných i latentních forem.
Bezpečnost civilního letectví
Prioritou státních bezpečnostních složek se zejména po 11. září 2001 stala problematika bezpečnosti civilního letectví. Ochrana civilní letecké dopravy představuje soubor mnoha opatření v oblasti jak pozemní, tak vzdušné bezpečnosti. Odbor bezpečnostní politiky MV ČR se ve spolupráci s odborem azylové a migrační politiky, odborem legislativy a koordinace předpisů a Službou cizinecké policie podílí na přípravě nových norem pro oblast civilního letectví, přípravě koncepčních materiálů, zlepšování informovanosti mezi všemi subjekty zúčastněnými na ochraně civilního letectví před protiprávními činy, vyhodnocování bezpečnostních rizik a na přípravě a vyhodnocování cvičení orgánů krizového řízení, ve kterých je zastoupen prvek bezpečnosti civilního letectví. V roce 2004 vznikl za přispění odboru bezpečnostní politiky MV ČR nový útvar pro zvýšení bezpečnosti civilního letectví – oddělení doprovodů letadel Policie České republiky (tzv. sky marshals).
Kybernetické hrozby
Moderní informační a komunikační technologie se vyznačují celou řadou vlastností, které znamenají výhodu nejenom pro bezúhonného uživatele, ale také pro zločince. Velmi nebezpečné jsou všechny formy nelegálních a nežádoucích aktivit v kyberprostoru, ať už se jedná o zneužívání elektronického bankovnictví, šíření zakázaných forem pornografie, extremistickou propagandu, umísťování návodů na přípravu výbušnin a jiných improvizovaných zbraní a podobně. Boj proti kybernetickému terorismu v rámci informační kritické infrastruktury je v současné době chápán jako jedna z klíčových aktivit bezpečnostních složek.
Terorismus
V roce 1980 byla v USA publikována definice terorismu, která se skoro okamžitě stala vodítkem pro posuzování a hodnocení teroristických činů: „Terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřeného proti nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Terorismus zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin zaměřen.“
Dokonaný „teroristický skutek“ je v návaznosti na definici terorismu chápán jako „množina vyjmenovaných činů, které mohou svou podstatou či kontextem vážně ohrozit chod konkrétního státu nebo mezinárodní organizace“. Jako „teroristická skupina“ je definována „strukturovaná skupina, složená z více než dvou osob, ustavená pro delší časové období a konající v rámci dělby práce kroky nutné ke spáchání teroristických činů“. Jako „člen teroristické skupiny“ je označována nejenom osoba, která se přímo účastní aktivit ve skupině, ale každý, kdo jí poskytuje informace nebo finanční či materiální podporu s vědomím, že tato pomoc napomůže páchání zločinných aktivit.
Bezpečnostní složky států si samozřejmě definují teroristické činy v rámci svých vni-trostátních právních řádů, ale jejich skutková podstata zůstává u všech téměř stejná. Jedná se především o činy, které byly spáchány s úmyslem vážně zastrašit obyvatelstvo, nenáležitě přimět vládu nebo mezinárodní organizaci ke konání či nekonání konkrétních kroků, vážně destabilizovat či zničit základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace. Jako prostředky jsou k dosažení výše zmíněných cílů používány vedením a členy teroristických skupin takové zavrženíhodné formy, jako jsou útoky na lidské životy a rozsáhlé destrukce veřejných zařízení, dopravních systémů a infrastrukturních zařízení.
Výsledkem zapracovávání domácích i zahraničních podnětů z oblasti boje proti terorismu do právního řádu České republiky jsou současné paragrafy 311 a 312 trestního zákona (zákon č. 40/2009 Sb.)
(zdroj: Odbor bezpečnostní politiky MV ČR)