Ochrana na letišti

V minulém čísle jsme čtenářům nabídli odbornější pohled do zákulisí předletového hodnocení cestujících. Toto číslo téma doplňuje o pohled do zákulisí evropské koncepce azylové politiky a do problematiky bezpečnostních kontrol na letištích v Schengenském prostoru i mimo něj.

• Ochrana na letišti Ochrana na letišti
• Ochrana na letišti Ochrana na letišti
• Ochrana na letišti Ochrana na letišti
•  

Databáze, identifikace a kontrola cestujících
Na základě nařízení Rady EU č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2001) byla na území Evropské unie zavedena evropská databáze otisků prstů EURODAC, jež je vytvořena s cílem napomáhat při určování, který členský stát EU je příslušný k posouzení žádosti o azyl, a současně usnadňovat naplňování společné azylové politiky a bezpečnostních kontrol nejen na letištích v Schengenském prostoru. Tento systém sestává z centrální databáze otisků a sítě národních přístupových míst sloužících k předávání údajů mezi členskými státy. S touto databází jsou propojena i pracoviště Policie ČR na letišti.

EURODAC je v současné době již neodmyslitelnou součástí společné azylové politiky EU, která se stává, vzhledem ke svobodě pohybu v rámci tohoto společenství, nezbytností. Za situace, kdy mezi členskými státy existuje minimální hraniční kontrola a lidé mohou bez překážek volně cestovat z jednoho členského státu EU do druhého, je sjednocení pravidel a výměna informací jediným způsobem, jak zajistit určitou rovnováhu v přístupu k otázkám uprchlíků a migrantů v rámci EU. Kromě členských států EU se k systému EURODAC připojily také Norsko a Island; naopak ze stávajících evropských zemí tento systém nevyužívá Dánsko.

S účinností od roku 2003 jsou tedy v rámci azylového řízení v každém členském státě snímány otisky prstů všech žadatelů o azyl starších 14 let, přičemž stejný postup platí pro osoby podávající žádost na území EU i mimo ně (na zastupitelských úřadech). Dalšími osobami, jejichž otisky prstů jsou porovnávány se záznamy v EURODAC, jsou cizinci (tj. občané tzv. třetích zemí) zadržení v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice evropského prostoru a dále cizinci, kteří se nedovoleně (bez řádného povolení) zdržují na území některého členského státu. Otisky prstů těchto osob jsou následně v digitální formě posílány do zmíněné centrály EURODAC, kde jsou automaticky porovnávány s otisky, jež byly do databáze zařazeny již dříve. Tento postup umožňuje příslušným úřadům zjistit, zda se dotyčná osoba již v některém jiném členském státě v minulosti o azyl neucházela, čímž je usnadněno rozhodování, která členská země se má daným případem zabývat, a současně zabraňuje osobám, které by žádosti o azyl chtěly zneužívat, aby se obracely na další členské státy poté, kdy byla jejich žádost v jedné zemi odmítnuta, nebo aby systém zatěžovaly opakovaným podáváním žádostí.

Nedílnou součástí systému EURODAC jsou striktní pravidla zajišťující ochranu lidských práv a občanských svobod, včetně ochrany osobních údajů. Výše citované nařízení jasně specifikuje, že otisky lze využít výhradně pro účel azylového řízení, přičemž k údajům o otiscích nejsou připojovány další identifikační údaje. Obsahem záznamu v EURODAC jsou tedy údaje o otiscích prstů, název členského státu, který je vložil a datum a místo podání žádosti o azyl, tj. datum sejmutí otisků a dále informace o zemi původu a pohlaví žadatele. Dohledem nad využíváním osobních údajů uchovávaných v systému EURODAC je v každé členské zemi pověřen nezávislý dozorový úřad (v České republice je jím Úřad pro ochranu osobních údajů). Za kontrolu činnosti centrály zodpovídá Evropský inspektor pro ochranu údajů (European Data Protection Supervisor), jenž je garantem toho, že při využívání tohoto systému nedochází k porušování práv žadatelů o azyl. Vývoj směřuje k zavedení systému iBorders, který sceluje rezervační systémy aerolinií, státu a cestovních kanceláří a navádí je na celosvětový distribuční systém GDS (Global Distribution Systém) spojený se sítí SITA. Tento systém obsahuje potřebná data o odlétávajících, tranzitních a přilétávajících cestujících a lze ho využít na celý odbavovací proces. V systému je využita evidence potřebná pro registraci a kontrolu cizinců při vstupu do jednotlivých států tzv. ETA (Elektronic Traveler Authorization). Jde vlastně o dotazník, tzv. příletovou vstupní kartu, kterou je nutno vyplnit před vstupem do země. Vyplněný dotazník se zpracuje a elektronicky uloží pro další využití. Do budoucna bude dotazník ETA obsahovat i biodata. Cestující může dotazník vyplnit ještě v cestovní kanceláři nebo přes internet z domova ještě před odletem. Parametry se v systému dostanou k aerolinkám, do cestovních kanceláří a k bezpečnostním službám letiště. Po příchodu cestujícího na letiště a načtení jeho letenky u odbavení budou jeho údaje aktivovány v systému iBorders, ten vyšle parametry do odbavovacího systému, tzv. Departure Control Systém (DCS). Cestující je odbaven pružněji a efektivněji projde přes kontrolní body, bezpečnostní, pasové a celní přepážky.

Další možností je, že cestující na základě biometrických metod absolvuje odbavení samoobslužně u tzv. Aiport Connect Kiosk napojeného na iBorders systém. K identifikaci cestujícího a srovnání jeho identifikačních parametrů uložených v systému iBorders může být využito načtení lidské tváře (parametry lebky), dále načtení otisků prstů, načtení oční rohovky. Údaje budou také uloženy na identifikačním průkazu cestujícího. Při shodě s fyzickou skutečností, daty na identifikační kartě a údaji v iBorders systému bude cestujícímu vydán barevně nebo jinak označený palubní lístek. Dále samolepicí označení zavazadel a oděvu cestujícího s opticky rozpoznatelnými znaky (OCR – Optical Caharacter Recognition), kterými cestující sám označí sebe a svá příruční zavazadla a při průchodu letištěm, či při odbavení zavazadel bude automaticky kontrolována poloha cestujícího a jeho zavazadel pomocí rádiových vln. Poloha je ověřována duálně prostřednictvím infračervených čteček čárového kódu. Dodatková kontrola polohy cestujícího může být provedena identifikací polohy podle signálu vydávaného z mobilního telefonu při přechodu přes kontrolní jednotky. Na palubní vstupence se rovněž vytiskne podoba cestujícího k fyzické kontrole provedené personálem. Pro efektivní využití tohoto systému je nutno načíst data pravidelných cestujících, aby nemuseli vyčkávat ve frontách na odbavení a sami, ve vlastním zájmu pak využili k odbavení služby Aiport Connect Kiosk. Ve společné centrální databázi členských států se shromáždí celkem 19 různých dat. V budoucnu by k nim měla být připojena další: čísla a platební informace, data rezervací a vydání letenky, adresa kupujícího či informace o prodejci, zavazadle či místě v letadle. Celkem by data mohla být uchovávána až třináct let.

Odbavování zavazadel
Při odbavování zavazadel lze využít obdobný systém, nazvaný „Bag Manager“. Ten umožní sledovat zavazadlo po celou dobu jeho přepravy do cílové destinace. Údaje o zavazadle se načítají rádiovým přenosem a příručními archivačními zařízeními. Na odbavovací přepážce je na zavazadlo připevněn zavazadlový lístek a přijetí zavazadla je zaneseno do Departure Control Systému (DCS) a do Bag Manager systému. Načtením zavazadla pak započne sledovací proces zavazadla. Zavazadlo prochází bezpečnostní kontrolou, pak putuje do třídírny, kde je sortováno podle určené destinace a nakládáno jako volně ložené, nebo do kontejneru; v třídírně je zaznamenána jeho přesná poloha. Pak je zavazadlo přes rampy naloženo do letadla a pomocí ručních snímačů je naložení potvrzeno do systému. Jsou zaznamenány také údaje o poloze zavazadla v letadle. Vše je zasláno do cílové destinace. Je zaváděná služba, díky níž lze zjistit polohu zavazadla pomocí WAP, SMS nebo internetu.

Na některých letištích lze cestující odbavit bez papírové letenky a palubní vstupenky. Postačí vykázat se kódem, jenž pasažérovi v rámci systému rezervace zašle letecká společnost na mobilní telefon. Při příchodu do odbavovací haly cestující přiloží displej mobilu ke čtecímu zařízení a formality jsou vyřízeny (kód tvoří směs černobílých čtverců).

Zaváděny jsou systémy analýzy cestujících školeným personálem již na odbavovacích přepážkách provozovatele letiště, který zhodnotí chování cestujícího, jeho vzhled, dokumenty a zadají základní bezpečnostní otázky. Vhodné je zavedení bezpečnostního dotazování cestujícího na obsah jeho zapsaných zavazadel, v případě zjištění nejasností dojde ke zvláštnímu označení zapsaného zavazadla. Provádět se bude též typování podezřelého chování cestujících příslušníkem bezpečnostní ostrahy vydávajícího se za klienta a to buď neskrytě, s preventivním účinkem, nebo skrytě. Zjevná prohlídka působí sice preventivně, ale zároveň může běžné klienty rozladit a útočník si po jejím zjištění zvolí jiný způsob průniku. U skrytého typování se vychází z předpokladu, že osoba, která přenáší nebezpečný předmět, se nějakým způsobem odlišuje od ostatních pasažérů – zpravidla je neklidná, roztěkaná, uhýbá pohledem očí a rozhlíží se okolo sebe více než ostatní cestující a další.

Minimalizace nelegální manipulace se zavazadly
Nelegální manipulace se zavazadly cestujících je častým problémem a snahou vedení letišť je snížit tento jev na minimum. Je to skutečnost, která se týká letecké dopravy obecně, kdekoli na světě. Přesto rozdíly v počtu zavazadel, u kterých byla zjištěna nelegální manipulace na evropských linkách a při letech, které směřují například do afrických destinací, umožňují dovodit, že k manipulaci dochází nejčastěji mimo Evropu. Pro každé letiště je obtížné objektivně určit, ve které destinaci k nepovolené manipulaci došlo, zda v odletové či cílové, a proto se statisticky porovnává, zda se počet zavazadel, u kterých byla zaznamenána neautorizovaná manipulace, změnil například s nástupem letního období, kdy je zvýšená frekvence letů do určitých rekreačních oblastí. Na letištích se uplatňují opatření snižující možnost nelegální manipulace se zavazadly cestujících. Jedním z opatření je, že všichni zaměstnanci letiště i zaměstnanci dalších subjektů, kteří pracují v areálu letiště, musí mít čistý trestní rejstřík. Osoby, které se pohybují v tzv. citlivých zónách, do nichž patří tranzitní prostor, třídírna zavazadel i odbavovací plocha pro letadla nebo paluby letadel, jsou navíc prověřovány Národním bezpečnostním úřadem. Dále se používá nový kamerový systém, který zabírá celý prostor třídírny, jejíž zaměstnanci jsou tak pod trvalou kontrolou, umocněnou navíc namátkovými prohlídkami po skončení nakládky. Kontrola zaměstnanců má probíhat tak, že bezprostředně po skončení nakládky je náhodně vybraný tým nakladačů odvezen přímo od letadla a podroben kompletní osobní kontrole, která je zaměřena i na osobní šatní skříňky, služební i speciální vozidla a mobilní prostředky nakládání. Pracoviště monitorující obsah zavazadel musí být odděleno od pohybu zavazadel zdí a obsazení pracovních směn musí být soustavně a náhodně obměňováno. Účinným bezpečnostním opatřením je umísťování autorizovaných nálepek s čárovými kódy na všechna zavazadla, která prošla detekční kontrolou. Bezpečnostní management letiště kontroluje proces nakládky a vykládky na odbavovací ploše a informace se srovnávají s údaji z kódů zavazadlových štítků. Kontroly jsou zaměřeny zejména na letadla směřující do oblastí, z nichž je hlášen častější výskyt neautorizované manipulace se zavazadly.

Účinným preventivním opatřením je rovněž balení bagáže samotnými cestujícími do plastikových folií. Nepřetržitá služba tohoto druhu, by měla být zavedena v odletové hale. Situaci lze také ovlivnit tím, že v zavazadlech, která si neberou cestující do kabiny letadla, nemají být uloženy cenně věci a finanční hotovost. Neautorizovanou manipulaci se zavazadly lze omezit pečetěním všech kontejnerů se zavazadly, včetně balení celých palet se zavazadly směřujícími do jedné destinace do fólie z umělé hmoty

Detekční kontrola systémem Malintend
Malintend (neboli „Zlý úmysl“) je přístroj, který dokáže pomocí citlivých senzorů na dálku detekovat stav mysli člověka či jeho špatný úmysl vůči okolí. Zařízení má pomoci v boji s protiprávními činy a na letištích zmenšit fronty na odbavování a dovolit cestujícím brát si do letadla tekutiny.

Běžným standardem je v dnešní době při bezpečnostních kontrolách detekční kontrola, založena na kontaktním přístupu, tzn. kontaktu cestujícího s kontrolním objektem (WTMD, RTG, ruční detektory). Cílem kontrol je odhalit skryté předměty, které může mít kontrolovaná osoba u sebe a s nimiž se může pokusit o spáchání protiprávního činu. Systém Malintend detekuje osobu na dálku, tzn. bezkontaktně, na základě chování. Využívá k tomu fyziologickou a behaviorální technologii. Osoba vysílá nonverbální podněty, které předcházejí jejím úmyslům. Přístroj je naprogramován na detekci špatných úmyslů, tzn. těch, které mohou předpovídat spáchání protiprávního činu. Z tohoto hlediska ho tedy lze použít pouze na screening osob, nikoli k detekci zavazadel.

Detekce Malintend funguje pomocí jemných senzorů, které na dálku analyzují tělesnou teplotu, srdeční rytmus a dýchání. Tyto faktory a signály jsou lidským okem většinou nepostřehnutelné. Osoby se zlými úmysly mají v těchto faktorech odchylky a na jejich detekování a následné analýze je systém postaven. Senzory identifikují, že se některý lidský faktor vzdaluje od standardní hodnoty, přenášejí tato data k analýze. Po vyhodnocení může být osoba označena jako podezřelá a podstoupí další testy. Během těchto testů přístroj snímá obličej podezřelého a zařízení čte z mikropohybů jeho obličejových svalů a pokouší se rozpoznat pocity, nálady a záměry osoby. Další část měření je provedena pomocí očního snímacího zařízení a feromonové technologie k rozboru tělesného pachu. Pokud je osoba uřícená, přetížená nebo úzkostlivá, může vysílat signály shodné s těmi, které může mít potenciální pachatel; systém však dokáže odhadnout rozdíl mezi trýzněným cestujícím a teroristou. Bezpečně zařadí i osoby, které se více potí i v klidovém stavu. Systém je schopen rozpoznat, definovat a měřit sedm primárních emocí a emocionální podněty, které se odrážejí ve stahováních obličejových svalů. Malintend tyto emoce identifikuje v reálném čase. Celý systém je časově navržen tak, aby provedl testovanou osobu přes bezpečnostní kontrolu v intervalu dvou až čtyř minut, často i rychleji. Nejde však o polygraf, jelikož osoby nemusí být k zařízení připojeny fyzicky a senzory dělají všechna snímání bez fyzického kontaktu. Zařízení mohou být implementována biologickými, radiologickými a explozivními snímači.

Poznámka

Výzkum směřuje k tomu, aby bylo zařízení vybaveno senzory sledující další faktory, např. tělesné pohyby, a počítá se také s implementováním biologických, radiologických a explozivních snímačů. V současné době je hlavním záměrem potenciální lidskou hrozbu detekovat a podezřelou osobu co nejrychleji vyčlenit od osob ostatních a od všech možných dostupných zdrojů, které ji činí pro své okolí nebezpečnou. Názory, že osoby jsou podrobovány nedobrovolné lékařské prohlídce a záznamy o naměřených hodnotách psychosomatických faktorů mohou být následně zneužity, nejsou opodstatněné. Tyto záznamy nejsou ukládány a data jsou okamžitě smazána. Faktem ovšem zůstává, že v rámci daně pokroku může v této oblasti existovat přímá úměra mezi mírou technického zabezpečení osob a majetku a omezením jejich soukromí.

Doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D.

Poznámka redakce
Výše popisované téma je druhou částí článku „Ochrana osob a majetku na letišti pomocí hodnocení cestujících“; do této podoby byla stať upravena se souhlasem autora.