(zet) Jak ukazuje skutečná událost z konce června tohoto roku, nestoudnost zlodějů při páchání trestné činnosti překračuje poslední dobou všechny hranice. Je otázkou, zda je to způsobeno jejich mylnou představou, že jim takové chování projde, nebo zda je to u nich projev naprosté ztráty soudnosti. Těžko říct, odpovědi by se nejspíš různily podle jednotlivých případů. Jeden z mnoha si tady dovolím uvést.
Jednoho slunečného červnového dne postřehl detektiv naší společnosti, operující v civilu na prodejní ploše jistého maloobchodního řetězce, zajímavý úkaz. Zatímco na si prodejní ploše mladík v modré mikině zcela bezostyšně cpal do batohu zboží, které je v odborných kruzích označováno jako senzitivní (takto nazývané zboží bývá častým terčem krádeží), jeho komplic se procházel za pokladnami s cílem vytipovat a monitorovat pohyb a chování ochranky.
Náš detektiv se proto rozhodl k malé, leč mimořádně účinné lsti. Vědom si toho, že mladík nemůže s naditým batohem z prodejny dost rychle uprchnout, odešel do zázemí, aniž by tento svůj úmysl jakkoli skrýval. Tím nastartoval běh událostí, které měly následující průběh.
Zlodějův komplic se po tomto zjištění okamžitě přemístil od pokladen ke vstupnímu turniketu. Mladík na prodejní ploše přestal nacpávat batoh, popadl nákupní košík a šel směrem k pokladnám. Přímo pod turniketem odkopl zbožím naditý batoh ke svému druhovi a sám pokračoval s prázdným košíkem k pokladně. Po opuštění pokladního prostoru se ke svému „druhovi“ připojil a společně hodlali opustit supermarket. Oběma spokojeným zlodějíčkům však spadla čelist v okamžiku, když byli ještě ve vstupní hale prodejny vyzváni naším detektivem (o němž se mylně domnívali, že si někde v zázemí pochutnává na kávě a cigaretě), aby jej do tohoto zázemí následovali. Co se dělo pak, to si už lehce domyslí každý sám. Přivolaní příslušníci Policie ČR mohli jen konstatovat, že hodnota uloupeného zboží přesáhla čtyři tisíce korun a vynalézavé zlodějíčky si odvézt s sebou.