(zet) Podnikání soukromých bezpečnostních agentur ovlivnily na globální úrovni minimálně dvě události posledního desetiletí. Tou první je bezpochyby dramatický vývoj na trhu zabezpečovacích technologií, tou druhou pokračující světová hospodářská krize. Co mají tyto dvě zdánlivě protichůdné tendence společného?
Co se týče moderních zabezpečovacích technologií, lze konstatovat, že ty se díky klesajícím cenovým relacím stávají dostupnějšími pro stále větší počet soukromých i podnikatelských subjektů. Masivně jsou instalovány kamerové a další zabezpečovací systémy, které postupně vytvářejí reálnou alternativu v minulosti zcela dominantní fyzické ostrahy. Společně s rozvojem internetu a telekomunikačních služeb umožňují přenášení informací o stavu střežených objektů prakticky kamkoli do celého civilizovaného světa. Obecně lze prohlásit, že z dohledového centra umístěného například v Praze můžeme zcela spolehlivě provozovat kamerový dohled střeženého objektu třeba na území Severní Ameriky. Z ekonomického hlediska má ovšem smysl vyhledávat pro sledování takové lokality, v nichž bude poskytování dané služby nákladově optimální.
Tento přístup však ne vždy koresponduje s dosavadní převažující praxí bezpečnostních manažerů a bezpečnostních pracovníků, hlavně s jejich potřebou mít pořízené záznamy pod vlastní kontrolou, případně ve správě vlastních zaměstnanců a ve svých prostorách. Zejména kamerové záznamy jsou obecně považovány za velmi citlivý problém a jejich zpracovávání je velmi přísně regulováno.
A jakým způsobem se na stavu a využívání bezpečnostních systémů podepisuje současná hospodářská krize? Jelikož nutí většinu podniků k významným úsporám a hledání rezerv ve vlastním hospodaření, musí se snad každý manažer potýkat s nutností řešit v tomto smyslu ekonomickou situaci ve svém středisku, a to včetně promítnutí úsporných opatření do oblasti bezpečnosti. Vedle obvyklých redukcí v oblasti personální politiky a významného tlaku na snížení hodinových sazeb (ty mají pochopitelně svou spodní hranici limitovanou příslušnou legislativou a mzdovými předpisy) se celkem logicky nabízí jako výhodná možnost využití fyzické ostrahy v kombinaci s prvky vzdáleného dohledu. Tato varianta nicméně nebývá vždy vnímána pozitivně. Zejména je zakořeněno odvolávání se na ochranu osobních údajů a na případná porušení práv na ochranu osobnosti. Přitom prestižní odborný časopis Security Magazine ve svém letošním srpnovém čísle v článku „Nothing Is Clearer Than The Cloud“ (v překladu „Nic není jasnějšího nežli cloud“; cloud computing – viz poznámka redakce) zcela jednoznačně předvídá trend vývoje bezpečnostních služeb velmi podobný tomu, který se před několika lety odehrál v podnikatelském prostředí IT společností. Jde o vizi, která může zásadním způsobem ovlivnit nabídku služeb bezpečnostních agentur.
Jak se tedy budou ve světle výše uvedených faktorů dále vyvíjet požadavky klientů soukromých bezpečnostních služeb a jak na ně bude reagovat trh a česká a evropská legislativa, budeme samozřejmě detailně sledovat a o všech důležitých novinkách čtenáře našeho časopisu průběžně informovat.
Poznámka redakce
Cloud computing je nový způsob využívání zdrojů (zejména hardware, software) v IT, vycházející z možnosti jejich sdílení mezi aplikacemi a odstranění přímé vazby aplikační logiky na fyzické komponenty (virtualizace). Vývoj technologií v oblasti virtualizace společně s vysokou propustností lokálních sítí i Internetu umožňuje využívat koncepty cloud computingu v reálném prostředí. Obecný ekonomický vývoj nutí k masivním úsporám, k jejichž dosažení může právě cloud computing pomoci.